Zdroj: ČT24
Datum: 17.02.2022
Název: Jednání ministrů obrany zemí NATO
Relace: Studio ČT 24
Stopáž: 00:16:39

Text:

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany ČR /ODS/:
Tak byla to moje první ministriáda tady v NATO v Bruselu. Jak jsem na úvodu zjistila, tak nových ministrů obrany je tady celá řada. Překvapilo mě i to, že z těch 30 ministrů a ministryň obrany je 10 žen. Témata jsme řešili velice vážná, řešili jsme situaci na východ od nás, řešili jsme dlouhé hodiny situaci mezi Ruskem a mezi Ukrajinou. Stihla jsem na této ministriádě i dvě bilaterální schůzky. Jedna byla s mým slovenským protějškem, se kterým jsme se dohodli, že navštívím 17. března Slovensko, protože je to vlastně taková i, bych řekla, tradice mezi našimi zeměmi. Že vždycky naše první kroky míří do zemí vzájemně. Druhá moje bilaterální schůzka byla s ministrem obrany Gruzie. S Gruzií nás pojí dlouhé historické vztahy. Máme s nimi i velice dobré vztahy na té obranné úrovni. Domluvili jsme se a podepsali jsme vlastně takové memorandum o spolupráci, také jsme se vzájemně pozvali do našich zemí. Vyjádřila jsem podporu i jejich územní celistvosti, protože i Gruzie je vlastně velmi ohroženou zemí těmi rozpínavými tendencemi Ruské federace a byl to vlastně i jeden z těch, bylo to vlastně i jedno z těch velkých témat, které jsme tady dneska řešili - vztahy Ukrajina – Gruzie. Řešili jsme i země, severní země jako je Finsko nebo Švédsko, které nejsou součástí Severoatlantické aliance, ale úzce s aliancí spolupracují a tu spolupráci chtějí prohlubovat. Byl vlastně na tomto summitu, na této ministriádě, přítomen i pan Borrell, který přednesl stanovisko Evropské unie k tomu vlastně, k té situaci, která se v těchto dnech odehrává na Ukrajině. 

Reportér:
Já bych na to navázal. Mluví se v souvislosti s posilovou, o posilování východního křídla, o rozmístění dalších jednotek, mě by zajímal váš postoj, postoj České republiky, a jestli to je něco, čeho se Česká republika bude podle vás účastnit? 

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany ČR /ODS/:
Česká republika se posilování východního křídla už nyní účastní. Máme vojáky jak v Lotyšsku, tak v Litvě. Od dubna do července začneme pracovat v rámci Air Policingu, kdy budeme mít vlastně dohled nad pobaltskými zeměmi. V rámci té předsunuté přítomnosti, jak jsem říkala, už nyní máme přes 180 vojáků v Litvě a v Lotyšsku. Tam bude ten mandát pokračovat a jsme připraveni diskutovat i s našimi zástupci Armády ČR o našich možnostech a samozřejmě přednést naše další možnosti na politickou úroveň tak, abychom i my jako Česká republika dali na stůl nějaké další varianty, které můžeme poskytnout jako členská země aliance. Ještě vlastně před jednáním na ministriádě jsme po dohodě s náčelníkem Generálního štábu vyčlenili další vojáky v rámci Sil velmi rychlé reakce. Tam máme chemiky a máme tam logisty a tohle vlastně jsou vojáci, kteří drží pohotovost, zatím nasazeni nebyli, ale nasazeni býti mohou a obecně vlastně i to posilování právě těchto skupin, Sil velmi rychlé reakce, bylo i předmětem těch jednání tady na vlastně ministriádě, kde jsme o toto byly i jako členské země požádány. Zároveň jsem ubezpečila své kolegy v Severoatlantické alianci, že Česká republika si je vědoma toho, že musí plnit svoje závazky ke kolektivní obraně, a že vlastně naše vláda v rámci svého programového prohlášení má ten, ta dvě procenta HDP do roku 2025 v programovém prohlášení. Zároveň jsem i nastínila svoji představu obranného fondu, ubezpečila jsem naše spojence, že rozhodně těžkou brigádu budovat budeme, že rozhodně chceme splnit všechny ty alianční závazky, které vlastně se k České republice váží, tak abysme v roce 2026 měli zcela zaplněnou těžkou brigádu, včetně techniky, včetně personálu. Protože mimochodem personál je poměrně velký problém, budeme se snažit i vlastně už letos navýšit i nábory našich vojáků, protože pokud se máme dostat v roce 2030 na číslo 30000 vojáků Armády ČR, tak máme co dohánět. 

Reportér:
Zkusím se zeptat ještě jednou, a poprosím o jasnou odpověď. Vítáte to, že se, že by se měla rozšiřovat přítomnost vojáků ve východním křídle a bude se toho Česká republika účastnit?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany ČR /ODS/:
Určitě to vítám a já budu předkládat návrhy, které jsem tady dneska slyšela, jak kolegům z Armády ČR, na kterých je dnes připravit různé varianty řešení a jakmile tyto varianty řešení budou, tak je předložím politikům v České republice. Já tady nemůžu v tuhle tu chvíli říkat sama za sebe, že budeme někam posílat vojáky. Já myslím, že můj postoj je úplně jasný. Předkládala jsem Vládě ČR pomoc Ukrajině v podobě daru dělostřelecké munice, takže rozhodně můj postoj v této věci je jasný a já bych byla velmi ráda, kdyby Česká republika se ještě větší měrou mohla zapojit. 

Reportér:
Rozumím vám teda dobře, že to případné posílení jednotek v Rumunsku je něco, o čem tedy uvažujete.

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany ČR /ODS/:
Nemusí to být pouze posílení jednotek v Rumunsku, těch variant na stole v tuto chvíli je několik a skutečně v tuhle chvíli je to teď nyní i na těch vojácích, aby oni řekli, v rámci které Battlegroups by Česká republika mohla co nejefektivněji spolupracovat, a se kterými zeměmi v rámci té příslušné skupiny. 

Reportér:
Dokážete si představit, že by taková skupina byla umístěna i v České republice?

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany ČR /ODS/:
Tak já myslím, že to je opět jedna z těch variant – buďto Česká republika nebo Slovenská republika, ale nechme to skutečně teďka na odbornících, kteří budou předkládat vojenské návrhy tak, aby to bylo co nejefektivnější, a abysme i jako Česká republika skutečně tou naší pomocí pomáhali efektivně. Abychom nedublovali některé věci, které zase třeba můžou řešit naši sousedé Poláci nebo třeba i Maďaři nebo Poláci v rámci toho našeho regionu a v rámci naší V4. 

Reportér:
Chtěla vy byste, aby to tak bylo? Když říkáte, že to je jedna z možností.

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany ČR /ODS/:
Teď nevím, co, jestli.

Reportér:
Aby ta přítomnost byla právě na území České republiky. 

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany ČR /ODS/:
Jak už jsem řekla, jsem politik, který bude předkládat jiným politikům návrhy řešení, které nám předloží vojáci. Až tato situace nastane, a až se dohodneme jako politici, mile ráda budu obhajovat nějaké návrhy, které třeba já budu předkládat a pevně věřím, že o nich přesvědčím i svoje kolegy. Ale bylo by neprofesionální, kdybych teďka svým kolegům vzkazovala prostřednictvím médií něco, co by měli udělat. Oni mají svůj rozum, mají své názory na tuto záležitost a já pevně věřím, že se dohodneme na tom, že ta naše pomoc bude co nejefektivnější a nechci a nikdy jsem to nedělala, obrana je velice citlivá záležitost, a říkat prostě teďka v tuto chvíli, kde budou rozmístěni jak vojáci, by mně přišlo krajně nevhodné. My jsme tady od toho jako politici, abychom tu situaci stabilizovali, abychom hledali i diplomatická řešení, abychom hledali i konsensuální řešení, a aby vlastně celkově jsme tu situaci neeskalovali nejenom u nás v zemi, ale i vlastně v těch zemích, které dneska žijí tím konfliktem a myslím si, že to je známka toho, že skutečně se máme chovat všichni profesionálně a máme možná některé i ty silné výroky, které slýcháváme na obou stranách, tak trochu utlumit. Protože víte, ono, když jsem tady dneska poslouchala zástupce Ukrajiny nebo i té Gruzie, a vlastně slyšíte permanentně už několik týdnů, vlastně i několik měsíců, o tom, že za vašimi hranicemi se zvětšují počty vojáků, zvětšují počty techniky, a že vlastně v těch médiích je skloňováno slovo válka prakticky každou hodinu, tak ani pro ty lidi, kteří žijí v té zemi, tak to není, prostě nepůsobí to dobře a skutečně ten stres, ty nervy z toho, co se bude dít v následujících hodinách, je pro ně velice frustrující. A já nebudu přilévat oheň do ohně. 

Reportér:
Stoltenberg tady včera řekl, že neexistují žádné známky toho, že by se Rusko stahovalo tedy z blízkosti ukrajinských hranic, mezitím v Česku prezident Miloš Zeman řekl, že podobné zprávy považuje za blamáž amerických tajných služeb, jak se na to díváte vy, na ty informace, které dostáváte tady k dispozici, jsou podle vás důvěryhodné? 

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany ČR /ODS/:
Tak já jsem měla možnost sledovat tedy i dneska ráno před tím jednáním CNN, takže jsem i vlastně zaznamenala tu situaci, která byla spojená i s některými těmi útoky, dělostřeleckými útoky, které byly vyvolány prostě provokacemi ze strany Ruské federace, takže rozhodně věřím tomu, co nám tady říkali zástupci aliance a říkali to jak včera, tak to dneska ráno zopakovali, že nemají žádné informace o tom, že by se počty vojáků kolem ukrajinské hranice snižovaly. Což je velmi alarmující zpráva a tady bych chtěla i podotknout, ono v rámci různých mezinárodních smluv by vlastně členské státy v rámci aliance měly kontrolovat, mají mít možnost kontrolovat Ruskou federaci. Když něco prohlásí za cvičení, tak my máme možnost kontrolovat, jestli to je skutečně cvičení. Mimochodem Rusové stejným způsobem kontrolují země v Severoatlantické alianci. My jsme tady vlastně kontrolu z Ruska měli poměrně před nedávnem na jednom cvičení. Takže toto probíhá na principu reciprocity. Ovšem tohle takzvané cvičení pod žádnou kontrolou neprobíhá, proto to v nás všech vyvolává ty otazníky, a vlastně je to důkaz o netransparentnosti Ruska. Pokud prostě něco prohlašuje za cvičení nebo za minicvičení, tak nechť umožní zástupcům Severoatlantické aliance, aby na místě mohli provádět kontrolu, že se skutečně jedná o cvičení, a ne o invazi. 

Reportér:
Vy jste dneska mluvili s ukrajinským kolegou, žádal nějakým způsobem o další, další vojenskou podporu a je třeba Česká republika připravena nad tu, nad tu úroveň těch dělostřeleckých, ty dělostřelecké munice, poskytnout nějakou další podporu Ukrajině? 

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany ČR /ODS/:
Určitě. Diskutovali jsme i s paní velvyslankyní z Ukrajiny nějakou další možnost humanitární pomoci. Pokud prostě nás Ukrajina požádá o buďto tedy nějakou, nějaké zabezpečení zase i třeba techniky, tak jsme připraveni pomáhat. Stejně tak jsme připraveni pomáhat v rámci humanitární pomoci. Myslím si, že můj kolega pan Lipavský tam vezl i nějaké humanitární balíčky, takže i tohle všechno jsme samozřejmě připraveni poskytnout. Když se uzavírala ta darovací smlouva na darování té dělostřelecké munice, tak zároveň se při tomto uzavírala i druhá smlouva, na základě které jsme nabídli i Ukrajině možnost zdravotního ošetření a léčení jejich prostě pacientů, jejich lidí, kteří prostě bohužel v této době třeba by neměli takovou možnost léčit se ve své zemi. 

Reportér:
A co se týče přímé vojenské podpory, jsou už nějaké, nějaké možnosti, které zvažujete? 

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany ČR /ODS/:
Jak jsem říkala před malou chvílí, v tuto chvíli byly vyzvány členské země, aby se svými generálními štáby prodiskutovaly, jaké ty možnosti jsou. Nějaké zadání jsme dostali. Ve chvíli, kdy uvidím pana náčelníka Generálního štábu, proberu s ním ty možnosti, které naše armáda má z hlediska sil, prostředků, a pak se posuneme dál. I ta moje návštěva na Slovensku v měsíci březnu, z kraje měsíce března, tak bude určitě o nějaké i diskuzi s našimi nejbližšími sousedy, jak tu situaci vidí oni a věřím pevně tomu, že tady budeme i jako země, které takto jsme měli k sobě blízko a máme blízko stále, takže budeme v tomto ohledu zajedno a jenom, co v tuto chvíli nechci a není to o nějaké mé neochotě něco novinářům sdělovat, ale nechci říkat dopředu prostě, jaká ta řešení jsou na stole, protože skutečně si myslím, že je to politické rozhodnutí. A politici, mí kolegové z vlády, i tak jak jsem vlastně je informovala na těch posledních jednáních, tak by měli mít tu informaci jako první, a pak bychom to všichni měli i prezentovat společně jako Vláda ČR. Děkuju. 

Reportér:
Měl bych ještě jeden dotaz a ten se týká Mali. Francie oznámila, že bude stahovat své vojáky. Co Česká republika? 

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany ČR /ODS/:
Tak budeme, vlastně když to řeknu úplně obecně, v Mali máme tři mise, na kterých participujeme jako Česká republika. Jedna ta mise je EUTM, ta by měla pokračovat. Druhá ta mise je v rámci UN, tedy Spojených národů a ta třetí mise je Takuba, která je vlastně samostatnou misí, která je tvořená zeměmi v různých, v různých vlastně, v různé ad hoc koalici podle dohody. Ta je pod francouzským velením a ano, z této mise se Česká republika musí stáhnout. Bude se stahovat v těch následujících týdnech, protože tady malijská vláda jasně deklarovala neochotu, aby tedy tato mise na jejich zemi dále pokračovala. Měli jsme o tom několik telefonátů v rámci ministrů operace Takuba a dohodli jsme se, že budeme postupovat jednotně, protože vždycky, když vlastně tyto mise, na těchto misích participuje několik zemí, tak ty země se podílejí na nějaké společné logistice, a pokud jedna z těch zemí vypadne, tak to může být problém pro země ostatní. My jsme dokonce této misi Takuba měli na podzim velet, bohužel tedy se to již nestane. Na druhou stranu zůstáváme v tomto regionu. Považujeme Sahel za velmi důležitý region, významný region a region, který bohužel, kde se ta bezpečnostní situace zhoršuje, takže toto máme na paměti a rozhodně tedy naši vojáci připravují převzetí velení té mise EUTM, které by mělo nastat teďka v polovině roku 2022 a na tom se nic nemění. 

Reportér:
Pokud jsem tomu správně rozuměl, tedy čeští vojáci v Mali zůstávají v rámci té mise EUTM, a pokud jde o TAKUBU, tak ta se přesouvá do jiných zemí, do Nigeru a jinde v regionu, tak to znamená, že my se přesto stahujeme, nebo se budeme účastnit operací v jiných zemích toho regionu? 

Jana ČERNOCHOVÁ, ministryně obrany ČR /ODS/:
V tuto chvíli se stahujeme z Mali v rámci operace Takuba. Pokud bude žádost o to, že se změní operace Takuba v jinou misi, která by třeba i operovala v jiném regionu než v Mali, tak budeme o tom nadále diskutovat, ale v tuto chvíli Česká republika žádnou takovou žádost na stole nemá. Vím, i tady z nějakých neformálních jednání, že se o něčem takovém jedná a samozřejmě, že pokud by k něčemu takovému došlo, tak by nás čekalo hlasování na vládě v obou komorách Parlamentu ČR, v obou výborech, protože by to byla úplně nová mise. 

<<<Konec>>>